Můj profil vytvořený Ondrou Holubkem

Že to zní neuvěřitelně? Stejně tak jsou neuvěřitelné osudové cesty, které Láďu Husárika k boxu přivedly i následující boxerská kariéra jež ho postavila do ringu proti nejlepším těžkým váhám Evropy a světa. Jeden z posledních mohykánů klasického amatérského boxu si své 3x3 minuty užíval za totáče, před i po sametové revoluci, bojoval bez helmy a od konce devadesátých let i v povinné ochranné přilbě. Dva roky boxoval v západoněmecké lize a 9 let si odpracoval vedlejšák i v profiringu. Od šedesátých let, dob legendárního Pepíka Němce se Láďa Husárik stal bezpochyby naši nejúspěšnější těžkou váhou.

Dnes bodrý, podsaditý a vstřícný majitel pneuservisu skromně prohlašuje:

Box byl můj život! Vraťme se tedy o pár desítek let zpátky na začátek

V severočeském Chomutově se Láďa Husárik 18. července 1964 narodil. Postižený chlapec s obrácenými chodidly. Do věku tří let měl po operacích nohy nad kotníky uvězněné v sádře a učil se chodit v železných ortopedických botách! Nikdo tehdy netušil, že je chlapec obdařen silnou vůlí, vysokým prahem odolnosti, živočišnou bojovností a výkonným motivačním motorem. Dětství prožil jako ostatní vrstevníci a box vlastně nepoznal. Potom ale zapracoval osud. Rodiče se rozvedli a táta si našel novou ženu. Jejím prvním manželem byl jistý pan Raška, bývalý boxer. Až v 15 letech, v učení se Láďa Husárik od spolužáků dozvěděl že onen Raška trénuje v Chomutově box. Mladý Láďa se zašel podívat na trénink a Jan Raška ho přijal nejen jako adepta boxu, ale doslova jako vlastního syna! Láďa tak měl táty dva, vlastního a boxerského.

Tak byl přiveden mladý Husárik k boxu a ten ho doslova pohltil. Láďa vyměnil hodiny tanečních za tréninky boxu a po půlroční přípravě se zúčastnil krajských přeborů boxu a hned v těžké váze. Psal se rok 1980 a Láďa byl mladším dorostencem. Se svými 84 kg se v l. zápase bez helem postavil proti 136!!! kilovému Zubrickému a zvítězil na body! O něco později ještě 2x Jirku Zubryckého porazil před limitem, ten pochopil že tudy cesta nevede a s boxem skončil. O 4 roky později se stal Jiří Zubrycký mistrem Evropy a mistrem světa ve vzpírání!!! Podle mého mínění má na těchto medailích svoji zásluhu i Láďa Husárik

Krátce po krajských přeborech mladého Láďu zasáhla tragédie. Po banální operaci ve Vejprtské nemocnici tatínek nepřežil zákrok lékařů! Neuvěřitelně moudrý osud však byl připraven a trenér Raška se stal skutečným tátou a je jím dodnes.

Dne 18.7. 1982, ve svých 18 letech se stal Láďa Husárik vítězem 18. ročníku MT Družba! Zapracovala tajemná 18? Ne, to jen dva roky tvrdé dřiny, vůle a odhodlání přinesly své ovoce. Každopádně to byla první zlatá medaile československého borce na tomto MT! Později získal zlato snad jen Michal Franek. Téhož roku končí Husárik na ME juniorů pátý!

V roce 1983 přešel už jako muž do oddílu boxu TJ Rudá Hvězda Ústí nad Labem. O půl roku později u stejného oddílu narukoval do SVS (středisko vrcholového sportu) jako voják. Rudé hvězdě byl věrný plných 10 let, do konce své amatérské kariéry. Právě zde rozvíjel svoji výkonnost, získával potřebné návyky a sbíral zkušenosti.

Při utváření svého postoje k boxu vyvodil závěry, které si uložil do podvědomí: S každým jde boxovat!, Každý je porazitelný!, Každý zápas je jiný, byť se stejným soupeřem!, Vždy je třeba boxovat naplno, ne se jenom zúčastnit! Pokud s někým prohrál, snažil se ho v příštím zápase porazit. Tak postupně porazil mistry ČSSR Paszterka, Zachara, Hrivňáka, Gavenčáka i Artura Laburdu. 4x byl ve finále mistrovství ČSSR, ale prestižní tituly Mistra ČSSR získal až v letech 1987 a 1988. Zkušenosti z domácího ringu a přijaté zásady byly dobrým základem pro boje se zahraničními soupeři. Láďa se tak bez bázně a hany postavil každému. Kuriozitou doby nepovinného nošení helmy je finále Velké ceny Ústí n.l. 1986. Rus Savkin boxuje v helmě, Láďa Husárik bez!

Láďa Husárik začal získávat úspěchy v mezinárodním ringu.Vyhrál 2x Memoriál Václava Procházky a Velkou cenu Slovenska, turnaj v Helsinkách, jako první a snad jediný náš boxer i MT Istanbul, II. byl na MT Stranžata, Tampere a Fen jan v Koreji, III. místo získal na Spartakiádě bezpečnostních sborů v Koreji a MT TSC Berlín. Tam měl v roce 1985 boxovat o bronzovou medaili s Lennoxem Lewisem, tehdy ještě reprezentujícím Kanadu. Nechci spekulovat, jestli byl Lennox rozhozen Láďovými výkony, nebo nechtěl dávat v šanc své jméno, prostě bez zjevných důvodů k utkání nenastoupil, sebral se údajně vystrašený a ujel do kanadských lesů..

V mezistátním utkání ČSSR Anglie Láďa porazil Henryho Akinwande, (pozdějšího ME profi), dále Kubánce Delise, mistra Evropy Stojmenova z Bulharska. Boxoval 3:2 (dva rozhodčí mu dali vyhrát) s mistry Evropy Kadenem z Německa, Rusy Oreškinem a Arsalievem (ten sundal k.o. Savona!). Zúčtování všeho toho, co Láďa Husárik do boxu vložil, přišlo při mistrovství světa 1989 v Moskvě, kde vybojoval bronzovou medaili!!!

Po postupových vítězstvích v boji o finále prohrál na body s domácím, hvězdným, Mirošničenkem. Po návratu se však našli i tací, kteří Láďovi úspěch nepřáli, záviděli a chtěli ho vrátit do domácích poměrů. Tak po návratu z MS, v semifinále M ČSSR v Dubnici byl vítězem nespravedlivě vyhlášen brněnský Huška ?!? Přišla sametová revoluce, rozdělení republiky, tím i boxu na český a slovenský. Láďa Husárik vedle povinností v reprezentaci a oddíle, navíc dva roky boxoval západoněmeckou ligu za Hannau. Tehdy se to už směle, smělo. V roce 1990 byl oceněn titulem Mistr sportu!.

Na amatérskou dráhu vzpomíná Láďa Husárik s úsměvem, který objímá všechny kamarády v boji. Byly to krásné roky a nikdy nezapomene poděkovat trenérům Janu Raškovi a zms. Bohumilu Němečkovi. S odstupem času se však Láďa nemůže zbavit dojmu, že ho o další velké medaile přepravila neoblíbenost u státního trenéra té doby, Františka Gašparika, který ho nenominoval na ME v Řecku. Logicky dokládá, že medailisty z onoho ME před tím na turnajích porážel. Husárik je dokonce přesvědčen že na OH v Soulu 1988, by došel dál než na 5. místo, kterém získal nominovaný Petr Hrivňák, kolega z Rudé hvězdy!

V roce 1993 nastoupil Láďa Husárik ke kriminální službě Policie a sloužil vlasti do roku 1999 (nechtěl bych být v té době členem podsvětí). Když se v roce 1994 ozvali profi agenti, rozhodl se pro pár utkání, jako melouch vedle výkonu služby.

Přestože hned na počátku zjistil, jak to v profi chodí, že jako melouchář nemá nárok zvítězit nad prosazovaným soupeřem i kdyby ho přizabil, odboxoval nakonec těch vedlejšků za dobu 9 let, 40!!!

A opět ta neuvěřitelnost konání! Otevřeně říká, že profi boxoval čistě z ekonomických důvodů, pro lepší rodinnou dovolenou apod. Pro nás smrtelníky je nepochopitelné, že se bez tréninku!!! postavil Mario Schiesserovi, Mathew Ellisovi, Georgie Kandelakimu, Rene Monsemu, Timo Hofmanovi, Luanu Krasnicimu, Vladimíru Kličkovi aj. Nikdy neprohrál k.o.! V tom má binec i Box rec, protože v utkání s Mario Shiesserem šlo o prasklou rukavici a navíc Láďu uvádějí jako Slováka. Na otázku jak se mu boxovalo s Kličkem, říká že špatně: Byl veliký, hrozně tvrdý a úderově silný. S úsměvem vzpomíná jak je rozhodčí volal do středu ringu k pokynům a pozdravu. Kličko se hrozně mračil a pouštěl hrůzu. Láďa mu klepnul do rukavic a rusky řekl: Náda smějat sa Vladimír nehnul brvou až do konce 3. kol ..., po zápase se uvolnil a byl příjemný. Spekulace o tom, co by bylo kdyby měl Láďa Husárik za sebou ekonomicky silnou a kvalitní stáj s potřebným zázemím a věnoval se profi skutečně na plný úvazek, bohužel obsahuje slovíčko kdyby

V roce 2000 se Láďa Husárik pustil do vybudování pneuservisu, což se mu podařilo a dnes má jeho podnik v Ústí nad Labem velmi slušné jméno.

Závěrem mého příspěvku si nemohu odpustit nepopsat Vám zážitek, který dokresluje vše o čem jsem dnes psal.

V roce 2002 jsme byli s Jeňou Juchelkou pozvaní na oslavu 10. výročí časopisu Koktejl do areálu Babylon v Liberci. Součástí galavečera byla i pyramida 8 profesionálního boxu. Jaké bylo naše překvapení když jsme před Babylonem spatřili auto s nápisem pneu-servis Husárik z něhož vystoupil Láďa v montérkách! Nebudu to prodlužovat. Láďa Husárik, zápas od zápasu lepší, porazil 3 profi boxery (i mistra ČR), převzal odměnu a odejel dokončit práci!!!

Ladislav Husárik nar. 18.7. 1964 v Chomutově

výška :   192 cm

Váha :   98kg , dnes 125

Amatéři:   306 utkání z toho 248 vítězných III. MS 1989 v Moskvě

Profi: 40 utkání z toho 7 vítězných, 1 nerozhodně z 32 prohraných, tak dobrá půle otočená

Boxu zdar! Ondra